|
Dneska už by to mělo být jenom z kopečka... Scházíme dolů do hlavního údolí, ukončeného impozantní skalní stěnou... Škoda jen, že ty štíty jsou v mracích...
Řeka krásně meandruje širokým okolím a my asi po hodině procházíme vesničkou - skoro po týdnu jsme zas mezi lidmi. Údolí se začíná úžit,řeka se zařezává do kaňonu - další vesnice - a cesta končí!
Vysoko nad námi vidíme nějakou babičku šplhat se serpentinami vzhůru a děsíme se, že tam budem muset taky. naštěstí ne - cesta pokračuje podél aquaduktu - napřed po břehu řeky, po chvíli tak 100 metrů nad ní. Chodníček tak metr široký a stěna dolů....
Zvládám, ale před pár lety by to byl dost neřešitelný problém.. Je to pohodlné, skoro po rovině - ale dost dlouhé - a závěrečný sestup od vodárny do města a nakonec výstup od řeky nás dost vyčerpává...
Po chvíli hledání nacházíme ubytování v soukromí - u ředitelky zdejší školy a jdem se najíst a na kutě. Jen na okraj - mají tu moc dobrá kuřata, moc rádi Shreka a aby turisté nemuseli daleko, tak si na náměstí staí model ledovce...
|
