První den našeho výletu (tedy vlastně druhý, ale ten první jsme strávili cestou z čech do Švýcar a návštěvou u Uliho a Ireny) jsme vyrazili z Nessentalu do údolí Triftgletscheru. Lanovku jsme nechali jet si kam chce a šli pěkně pod ní, v rámc aklimatizace, strmě do kopce, lesem i přes loučky. Po asi hodině a půl jsme došli k horní stanici lanovky a malé přehradě.
Odsud cesta stoupá k Windwgghütte, kam jsme dorazili v době oběda, tak jsem toho využili a pojedli ze svých zásob tak, aby to nevypadalo zas tak moc blbě - takže dost daleko od chaty. Po jídle pokračujeme směrem k nově vybudovanému mostu a zkoušíme, jak vypadá turistika po Švýcarsku. Značky na skále začínají připomínat klasický vtip o horolezectví - šipka skálou vzhůru...
Most na cestě k Triftgletscherhütte je dost dobrej - 110 metrů dlouhej, 70 metrů vysokej... výška jako nuselák, jen se víc houpe. něchtělo se mi na něj, nechtělo - ale nakonec jsem se ukecal - přeci jen, je dost nový na to, aby ještě držel. Je to dobrý zážitek, mohu doporučit.
Ta kamera, ta hlídá ledovec a jezero pod ním, aby stihi včas vyklidit údolí, kdyby to chtělo spadnout... Vracíme se zpátky k horní stanici lanovky a na cestu dolů ji využíváme, je to rychlejší a bezpečnější... ráno ty kameny dost klouzaly, a v lese moc sucho není - minulých 14 dní tu lilo jak z konve.
|
