Chtělo se nám do hor a ne být ve městě a tak jsme s Barčou, spolu s Martinou a Tomem, vyrazili do winterraumu Bettelwurf hutte, kousek za Innsbruck. Cesta byla vtipná, jednu opravovanou křižovatku jsem chtěl vzít protisměrem, a pak, kdybych veděl, že ten kopec bude mít 32%, tak bych tam asi nejel :-) Čtyři lidičky v autě, nějaká bagáž... Dvojka nic, jednička málemtaky ne... Ale autíko to nakonec statečně zvládlo...
Cestička se nám moc nezdála a tak volným teréném stopáme údolím a do sedla. V sedle měníme směr a po "vrstevnici" se vracíme zpátky k chatě, vedle které stojí náš vytoužený domeček. Děláme si večeři, kocháme se hvazdama a zaléháme. Martina toho ale moc nenaspí, vlastně skoro nic, chytí ji děsná alergie a ta jí nedá oka zamhořit :-(
Ráno, v pondělí, zatímco spíme, Tom zdolá vrchol Bettelwurfu, respektive hned oba vrcholy. Přichází, my se probouzíme a po snídani se pomalu vracíme stejnou cestou do údolí, okukujem kamzíky, fotíme kytičky a vůbec si užíváme liduprázdných hor. Tentokrát k návratu volíme cestu místo svahu a jde to mnohem rychleji. Na oběd jsme zpátky na koleji, odpočíváme a já večer zas mířím zpátky do Prahy..
|
