Ráno pomalu vstáváme, snídáme s Michalem, dohadujem, co oni a berem si od něj zpátky mapu. Přesouváme se na parkoviště u vstupu do vojenského prostoru Lizumer Alm v Tuxer Voralpen.
Silnice tam vede dlouhá, klikatá, vždycky si říkam, jestli to auto zvládne nebo ne, ale pere se statečně. Projdem bránou a stoupáme vzhůru po silnici ke kasárnám, které leží na konci údolí v cca 2000 metrech - coby idylická osada... nebýt v okolí různé kryty, zákopy a střílny, člověk by ten vojenský prostor asi ani netipnul... :-)
Cestou nás předjíždí, jako ještě ten den hodněkrát holandští vojáci v náklaďáku a pak v jeepech, asi je tu učí řídit v horách :-)
Stoupáme pomalu, a jelikož večer potřebujem jet zas domů, tak z časových důvodů vzdáváme plánovany cíl - Geier Spitze. Místo toho svačíme :-) a pak uhybáme do vedlejšího údolí a od jezera pak stoupáme na bezejmenný, ale hezký kopeček. Na rozdl od včerejška peče sluníčko, takže pohoda. Cestou zpátky se vracíme vedlejším údolím, od kterého nás dělí malý hřebínek následovaný ostrým sestupem. Ale ta krajina... Jak v Kanadě, kvete a kvete a kvete :-)
|
